Žloutenka typu C

žloutenka typu c

Virová hepatitida neboli infekční žloutenka je nakažlivé onemocnění způsobené viry napadajícími játra. Existuje několik druhů žloutenek, které se liší způsobem přenosu viru, průběhem, závažností i možnými následky onemocnění.

V České republice je nejrozšířenější žloutenka typu C.

Způsobuje ji virus hepatitidy C (HCV), který byl objeven teprve v roce 1989.¹ Nemocí u nás trpí až 50 000 lidí, přitom mnozí ani nevědí, že jsou nakaženi.²

Žloutenka typu C se přenáší nakaženou krví.

Virus HCV při ní napadá jaterní buňky, ve kterých se dále množí. Pokud není nemoc včas léčena, stává se chronickou. Postupně může dojít k cirhóze jater a následně k jaternímu selhání či nádoru jater. ³

Proti žloutence typu A a B se můžeš očkovat. Proti žloutence typu C ale žádné očkování neexistuje! Chránit se můžeš jedině obezřetností a vyhýbáním se rizikovému chování.

REFERENCE

1. Houghton M (November 2009) „The long and winding road leading to the identification of the hepatitis C virus“, Journal of Hepatology 51(5): 939-48

2. Chlibek R, Smetana J, Sosovickova R, Gal P, Dite P, Stepanova V, et al. (2017) Prevalence of hepatitis C virus in adult population in the Czech Republic – time for birth cohort screening. PLoS ONE 12(4): e0175525.

3. Alberti A and Negro F. The global health burden of hepatitis C virus infection. Liver Int. 2011; 31 (2): 1-3. Article first published online: 8 Jun 2011 DOl: 10.1111 /j.1478- 3231.2011.02537

NÁKAZA ŽLOUTENKOU TYPU C

Infikovaná krev a krevní produkty

Až do objevení viru HCV v roce 1989 byla častým zdrojem nákazy krevní transfuze, protože se krev netestovala na přítomnost viru. Od roku 1992 se v České republice provádí kontrola krve, krevní plazmy a také dárců krve na přítomnost viru HCV.

Sdílení jehel a dalších nástrojů k užívání drog

Mezi skupiny nejvíce ohrožené žloutenkou typu C patří uživatelé drog, kteří si drogu aplikovali nebo stále aplikují nitrožilně a používají k tomu jednu společnou jehlu. Spolu s drogou tak putuje do těla i virus HCV. K přenosu HCV stačí i jediné použití infikované jehly.

Tetování, piercing a akupunktura

K přenosu viru žloutenky typu C může dojít i při použití nesterilních nástrojů při tetování, piercingu a akupunktuře.

Riskantní sexuální praktiky

Virus žloutenky typu C se může přenášet také pohlavním stykem, a to především u praktik, při nichž hrozí poranění kůže nebo sliznice.

Těhotenství a porod

Žloutenkou typu C může žena během porodu nakazit i své čerstvě narozené dítě.

PŘÍZNAKY NEMOCI

Onemocnění žloutenkou typu C může dlouhou dobu probíhat bez příznaků nebo může být i zaměněno za jinou nemoc.

Pokud nemoc není léčena, může vést k rozvoji cirhózy, případně až k rakovině jater. Na infekci se obvykle přijde náhodou nebo až ve chvíli, kdy už jsou játra vážně poškozená a přestávají plnit svou funkci.

LÉČBA

JSEM NAKAŽENÝ?

Obáváš se, že ses mohl nakazit žloutenkou typu C?

Pak je nezbytné, abys navštívil praktického lékaře a nechal se vyšetřit na přítomnost protilátek proti viru HCV v těle. Prokáže-li test, že v sobě protilátky máš, je nutné dále vyšetřit přítomnost samotného viru v těle. Toto vyšetření ti provedou na hepatologických nebo infektologických pracovištích, kde bys byl také potom léčený.

Seznam těchto pracovišť najdeš na webové stránce České hepatologické společnosti ČLS JEP.

JAK PROBÍHÁ TESTOVÁNÍ

Test na protilátky

Při nákaze žloutenkou typu C si tvůj imunitní systém tvoří specifické protilátky, které s onemocněním bojují. Test na protilátky zjišťuje jejich přítomnost v těle. Pokud je máš, jsi nebo jsi byl v minulosti nakažený žloutenkou typu C. Pokud protilátky v těle nemáš, pravděpodobně nakažený nejsi.

Test PCR (polymerázová řetězová reakce)

Test PCR zjišťuje přítomnost viru žloutenky typu C v těle. Ukáže, zda jsi infikovaný virem HCV a kolik ho v těle máš.

Test na zjištění míry poškození jater

Pokud už u tebe byla žloutenka typu C potvrzena, lékař může provést další vyšetření, aby zjistil, do jaké míry jsou poškozena tvoje játra. Používá se k tomu přístroj podobný ultrazvuku, který měří tuhost jater pomocí zvukových vln. Tzv. jaterní biopsie, tedy odebírání tkáně přímo z jater, se už skoro nevyužívá.

Jak probíhá testování na céčko:

DNEŠNÍ MOŽNOSTI LÉČBY

Léčba žloutenky typu C se v posledních letech zásadně změnila.

Zatímco dříve se léčilo výhradně pomocí injekčně podávaného interferonu, dnes se ve většině případů používají nové, účinnější a bezpečnější léky bez interferonu ve formě tablet – tzv. přímo působící antivirotika. Doba této tzv. bezinterferonové léčby je 2, 3 nebo 4 měsíce podle pokročilosti onemocnění a pacienti ji dobře snášejí.⁴

Současná léčba céčka: